Jak se zadlužit a přitom zbohatnout

Milion„Měl jsem dva táty, jednoho bohatého a jednoho chudého. Jeden byl velice vzdělaný a inteligentní, měl titul PhDr. a za necelé dva roky dokončil čtyřleté studium. Potom šel na Stanford University, the University of Chicago a Northwestern University, aby pokračoval v postgraduálních studiích. Na vše dostal plné stipendium. Druhý táta nedokončil ani osmou třídu. Oba muži byli úspěšní ve svých kariérách, celý život tvrdě pracovali. Oba měli vysoký příjem. Nicméně jeden z nich celý život finančně zápasil, druhý se stal jedním z nejbohatších lidí na Havaji. Jeden umřel a zanechal miliony dolarů své rodině, charitám a své církvi. Druhý po sobě nechal nezaplacené účty.“

(Robert T. Kiyosaki: „Bohatý táta, chudý táta“)

Slovo dluh se dnes používá skoro jako nadávka. Správný občan by měl spořit a utrácet jen za to, co si vydělá. Ale je tomu opravdu tak? Vždyť kdyby se většina z  milionářů jednou nezadlužila, tak svůj dnešní majetek a moc nikdy nezíská. Existují totiž i dluhy, které smysl mají a to ten, že nám vynesou víc, než máme dnes. Tato myšlenka není z naší hlavy, ale výrazy dobrý a špatný dluh se proslavil nejvíce Robert T. Kiyosaki, americký spisovatel zaměřující se na témata financí.

Bohatnout pomocí dluhů?

Jak si tedy půjčit chytře? Čím se vyznačuje dobrý dluh? Existuje jedna snadná poučka: pokud nám vypůjčené finanční prostředky pomůžou zbohatnout, tedy přinesou-li nám v budoucnu další peníze, půjčujeme si správně. V ekonomickém žargonu bychom mohli říct, že půjčkou nabudeme budoucí aktiva. Jedná se tedy o investice. Předtím, než si půjčku vezmeme, je dobré zauvažovat, na kolik se nám může vyplatit.

Abychom vyhodnotili, jak moc byla investice úspěšná, můžeme si spočíst tzv. ROI (Return On Investment, česky výnos z investice). Ten by měl být co nejvyšší, nebo alespoň vyšší jak nula. Pak to totiž znamená, že půjčka nám vynesla víc, než jsme za ni v počátku zaplatili. ROI by tedy mělo být takové, aby minimálně pokrylo všechny náklady na splacení dluhu.

Samotný výpočet pak vypadá tak, že dělíme výnosy a investici (čili náklady ve formě dluhů v našem případě): ROI (%) = výnosy / investice * 100  Můžeme pak získat procento, jakým se nám investice vyplatí – vše nad 100 % je dobré, pod 100 % nevydařené.

Kdy se dluhy nevyplatí?

Jak naopak vypadá dluh, který nám škodí? Jednoduše se dá říci, že taková půjčka slouží pouze k uspokojení momentálních potřeb a nákupu věcí, které k životu nepotřebujeme. V budoucnu nám nebude lépe, když jsme se takto zadlužili, protože nám dluh nic sám nevynese a naopak, jednou nastane chvíle, kdy dluh budeme muset splatit. Ve finanční hantýrce tak řekneme, že naše výdaje byly vyšší než naše příjmy. Stejně se však mnohdy těmto dluhům ubránit neumíme… Většinou o nich nepřemýšlíme s rozumem, nové věci si dopřáváme třeba jen pro pocit radosti z  nákupu a uspokojujeme naši momentální náladu.  Nečekáme tak, že peníze, které si takto půjčíme, někdy v budoucnu vynesou další, neuvažujeme o nich jako o investicích, pouze utrácíme a okrádáme se o lepší bytí v budoucnu.

Nechme peníze pracovat pro nás

Jak jde tedy vidět, ne všechny dluhy jsou nutně zlo, bez zapůjčených prostředků bychom totiž mnohdy nemohli dosáhnout cílů, které jsme si stanovili nebo překonat těžké časy. Pokud tedy nemáme peníze, půjčujme-si pouze na pokrytí aktuálních nevyhnutelných faktur a potřeb nebo na to, abychom se v budoucnu měli lépe. Buďme tedy pánem svých dluhů, berme si půjčku proto, abychom byli v budoucnu šťastnější. Nezadlužujme se nikdy proto, abychom splatili dluhy předchozí. A vždy mysleme na to, že splácet budeme muset nejen samotný dluh, ale všechny s ním spojené úroky a poplatky. Naše budoucí příjmy tak musí pokrýt vše. Půjčku si volme chytře a řiďme se Kiyosakiho radou: „Bohatí nepracují pro peníze, nechávají peníze, aby pracovaly pro ně.“

Autor: A. Jelinkova