Kdo má vyšší kupní sílu? Češi, nebo sousední země?

Koncept parity kupní síly je užitečný proto, že nám pomáhá porovnat kupní sílu lidí v jednotlivých státech. Umožňuje nám tak aspoň přibližně přepočítat průměrnou mzdu ve vztahu k tomu, jak je v té které zemi draho. Nemůžeme totiž srovnávat pouze průměrné mzdy např. u nás a v Německu, protože to by nám o tom, jak se zdejší lidé vlastně mají, nic neřeklo. Cenové hladiny neboli to, jak je kde draho nebo lacino, jsou totiž při porovnávání blahobytu a celkové životní úrovně občanů velice důležitým faktorem. Parita kupní síly je tak lepším ukazatelem životní úrovně a blahobytu obyčejných lidí, než by byl ukazatel jako je hrubý domácí produkt nebo hrubý domácí produkt na hlavu. Metodika výpočtu parity ale není zcela jednotná.

Jsou různé přístupy, seřazení zemí ale vychází obdobně

Jednotlivé organizace jako jsou Evropský statistický úřad (Eurostat), Ústřední zpravodajská služba (CIA) v USA, nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kupní sílu nějak měří a pak srovnávají jednotlivé země mezi sebou. Protože používají různé výpočty, naměřené hodnoty se mnohdy liší. Ve výsledku ale všechny aspoň přibližně ukazují, kde si mohou lidé za svůj plat nakoupit více zboží a služeb, a kde naopak méně. Svůj mezinárodní žebříček sestavuje pravidelně mnoho významných organizací. I když bývají výsledky různé, v závislosti na zvoleném přístupu, základní pořadí zpravidla bývá stejné.

Nejbohatší je Praha

Rozdíly v kupní síle mohou být značné i v rámci jednoho státu. V kupní síle na jednoho obyvatele je v ČR nejbohatší Praha. Rozdíl mezi tamní úrovní kupní síly ale ve srovnání se zbytkem republiky již není tak velký, jako byl v minulosti. Kupní síla Prahy je dnes přibližně někde nad 130 % průměru České republiky.
Hůře je na tom Morava, kde leží celých 7 okresů z 10 okresy s nejnižší kupní sílou. Naopak ve středočeském kraji leží nejvíce bohatých okresů, relativně nejbohatší lidé žijí kromě Prahy v Říčanech nebo Brandýsu nad Labem.

A jak si na tom stojíme ve srovnání se sousedními zeměmi?

Pro srovnání vycházíme z výsledků a dat Evropského statistického úřadu. Podle Eurostatu jsou na tom ve střední Evropě nejlépe lidé v Rakousku. Tam se pohybuje kupní síla už více než 10 let kolem úrovně 130 % evropského průměru.
O kousek níže se úroveň pohybuje v Německu, v posledních letech kolem úrovně 124 % evropského průměru.
Pak už jsme my, Češi. U nás se kupní síla od roku 2003 pohybuje přibližně na úrovni 77-80 % evropského průměru. Česká republika je tak zhruba na 24. místě ze 42 států Evropy, ve kterých se kupní síla sleduje a srovnává. V roce 2013 kupní síla obyvatel v České republice mírně poklesla, zatímco předtím spíše rostla.
Pod naším průměrem je průměr Slovenska, který byl ještě před 2 roky na úrovni, na které byl v Čechách před 10 roky. Oproti úrovni z roku 2013 se ale Slováci k úrovni České republiky velmi přiblížili.
Stejně tak si během posledních 10 let znatelně polepšili Poláci, i když stále zůstávají na posledním místě, pod úrovní 70 % průměru Evropy.
Když tedy hodnotu práce vyjádříme v pomyslné společné měně, za kterou lze všude koupit stejné množství zboží nebo služeb, jsme za Rakouskem a Německem na třetím místě. Slováci i Poláci nás ale rychle dohánějí.