Novela zákona o elektronických komunikacích – na co si dát pozor?

6. listopadu 2014 podepsal prezident České republiky, Miloš Zeman, novelu zákona o elektronických komunikacích, která vstoupila v platnost 4. prosince 2014. Následně zahájila Evropská komise v České republice vyšetřování, novela totiž zhoršuje postavení všech uživatelů služeb elektronických komunikací a je v rozporu s legislativou Evropské unie. Český spotřebitel momentálně není chráněn podle norem EU. Novela říká, že operátor může jednostranně měnit podmínky a nutit zákazníky, aby dodržovali již uzavřené smlouvy i po změně, přestože mohou být nevýhodné a diskriminující. Naopak Evropská směrnice o službách elektronických komunikací prohlašuje, že každý účastník má právo změnit podmínky smlouvy bez jakékoliv sankce.
Tyto změny se týkají všech, kteří využívají internet, telefonní služby (ať už mobilní nebo jiné), kabelové nebo satelitní televize a jiné doprovodné služby nabízené například mobilními operátory. Ke kritice tohoto nového zákona se přidal také Český telekomunikační úřad.

O jaké změny se jedná?

Až do prosazení novely platilo, že klienti museli být informováni o každé změně nejméně jeden měsíc předem. Museli být také seznámeni s právy při odstoupení od uzavřené smlouvy, zejména se to poté týká možnosti odstoupit od smlouvy bez sankce, kterou by nově dostávali jen klienti se smlouvou na dobu určitou, a to poze pokud by se zhoršovaly jejich podmínky. Novela zásadně mění informační povinnost. Poskytovatel služeb sice musí upozornit zákazníka na změny podmínek, není už ale povinný sdělit o jaké změny se jedná a co z nich vyplývá. Pokud se úprava smluvních podmínek označí jako “nepodstatná”, zákazník si musí sám novou smlouvu projít a v podmínkách tyto změny odhalit, což může být velice složité vzhledem k faktu, že ne každý zná platné zákony a nařízení a má dostatečné informace k tomu, aby vyhodnotil, co změna fakticky znamená. Povinnost informovat o úpravách měsíc předem zůstává.
operatori-zaimo-novelaSoučasný zákon definuje základní podmínky smlouvy (cena, způsoby uplatnění stížností nebo cena za přenesení čísla). Po schválení novely je hlavním rozdílem podmínka informovat pouze o náležitostech, které poskytovatel vyhodnotí jako neprospěšné (např. zvýšení ceny nebo změna tarifu), žádné další povinné údaje nejsou. Informační povinnost se vztahuje pouze na smlouvy na dobu určitou, ostatní zákazníci tak nemusí vůbec o změnách vědet, což může způsobit, že budou sami nedobrovolně setrvávat v nevýhodné smlouvě, aniž by o tom věděli.

A co na to mobilní operátoři?

Operátoři se ke změně postavili po svém. T-mobile změnil i nezměnil své všeobecné podmínky a to tak, že sice nechal v platnosti původní znění smluv z 26. ledna 2014, ale vymyslel si dodatek, který je povinnou součástí smlouvy a ta je bez něj neplatná. Pro nově uzavírané smlouvy a pro prodloužení stávajících smluv podnikatelům, se vylučuje použití některých ustanovení těchto podmínek. V praxi to znamená, že podnikatel podepíše smlouvu, kde se zaváže k plnění podmínek, které podepsaným dodatkem de facto neguje.
Novela zákona také upravuje způsob odstoupení od smlouvy. Pokud jste u T-mobile “běžní” (nefiremní) zákazníci, platí pro vás stále stejné podmínky. Pokud jste ale firma, nebo podnikatel, má operátor právo po vás v případě odstoupení od smlouvy požadovat až 100% zbývajících závazků. U běžných zákazníků poté platí podmínka zaplacení ⅕ součtu zbývajících paušálů. T-mobile není jediný, kdo se rozhodl rychle reagovat před vstoupením zákona v platnost. Jako první své smluvní podmínky změnil O2, těsně před koncem loňského roku se přidal i Vodafone.

 

Zpráva o novele byla u veřejnosti samozřejmě přijata velice vlažně a někteří podezírají poslance i prezidenta z protěžování mobilních operátorů v ČR.