Obchodní řetězce: Potraviny zdraží

Devátého března 2015 schválila vláda novelu zákona o významné tržní síle. Ten byl účinný již posledních 5 let. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v tiskové zprávě uvedl, že novela nebude mít žádný zdrcující dopad na ceny potravin, a tedy ani na české spotřebitele. Zákon byl přijímán i novelizován s úmyslem ochránit dodavatele potravin před velkým tlakem ze strany obchodních řetězců. Ten totiž může některé firmy zatlačit do toho, že dodávají za příliš nízké ceny a kumulují tak ztrátu. Podle obchodníků však novela činí téměř jakékoli vyjednávání riskantním, protože pokuta bude moc být uložena za relativně běžné praktiky. To jim prý sváže ruce a zapříčiní méně výhodné podmínky a následně i vyšší ceny v prodejnách pro nás, spotřebitele. Ale nebojte se, rychlou půjčku stále využijete spíše na něco jiného než na základní potraviny.
Jak se tedy s touto novelou situace změnila? Nejprve se podívejme na to, o čem zákon vlastně je. Co vlastně chce regulovat a jakých cílů jím chtěl zákonodárce dosáhnout?

O co v zákoně jde? O ochranu dodavatelů v potravinářství

Novela je zejména reakcí na to, jak se obchodní řetězce snaží stále novými způsoby zlepšit své postavení na úkor svých dodavatelů. Cílem je tedy především nastolení férových odběratelských vztahů a zamezení tomu, aby velcí hráči používali neférové praktiky. Zákon už od počátku měl zajistit etické obchodní podmínky v potravinářství. Dvě základní skupiny, jejichž zájmy tu tak trochu stojí proti sobě, jsou dodavatelé a odběratelé, což jsou obchodní řetězce. Jenže na tom, zda zákon funguje dobře, se politici ani předáci dotčených organizací a svazů neshodnou. A novelizovaná verze zákona je proto nadále hodnocena rozporuplně.

Politici se neshodnou

Svazu obchodu a cestovního ruchu například vadí, že zákon stanovuje pro některé relativně běžné způsoby vyjednávání velmi přísné sankce. Může to prý vést až k tomu, že bude velmi nebezpečné vést téměř jakékoli vyjednávání o ceně a o podmínkách odběru zboží. A právě to podle svazu ve výsledku může vést k tomu, že potraviny pro koncového zákazníka zdraží. Pokud jsou však nízké ceny výsledkem neférových a nekalých praktik, které provázejí vyjednávání o dodávkách potravin na pulty obchodů, rozhodně je to špatně z hlediska podnikatelského prostředí. Podle ministerstva zemědělství je zde řada obchodních řetězců, které se chovají férově, a i tak jsou ziskové a stabilní. Z novely by proto měly mít obavy pouze ty řetězce, které se vůči svým dodavatelům chovají neférově.

Neférové obchodní praktiky

Zástupci řetězců občas dodavatelům diktují záporné marže, placení regálného, neoprávněné vratky zboží, zkrátka podmínky, díky kterým se náklady přesouvají na dodavatele. Úředníci se v budoucnu podle ministerstva už však nebudou bát ukládat v podobných případech ty nejvyšší pokuty. Sankce tak mohou být v řádu desítek milionů korun.

Pokuty mohou být skutečně vysoké

Jaké byly do dnešního dne uložené pokuty? Nebylo jich zatím uloženo mnoho – jen dvě. V roce 2013 musel obchodní řetězec Kaufland zaplatit přes 22 milionů korun. A v nedávné době to byl obchodní řetězec Globus, který v případě, že rozkladová komise uložení pokuty potvrdí, bude muset zaplatit přes 7 milionů korun.

Je tedy zákon prospěšný?

Novelizovaný zákon podle jeho zastánců chrání spotřebitele i dodavatele. Jenže někteří kritici namítají, že dodavatelé jsou dostatečně chráněni ustavením občanského zákoníku, které zakazuje zneužití hospodářského postavení silnější strany vůči slabší straně. Podle skeptiků dokonce ve skutečnosti na českém trhu v potravinářství reálné riziko zneužívání významné tržní síly v současné době ani neexistuje. A proto by podle nich bylo záhodno tento zákon spíše zrušit než novelizovat.