Vyznají se čeští žáci ve financích?

ŽáciSvětem hýbou peníze. Každý z nás se musí naučit hospodařit a pracovat se svým domácím rozpočtem, zorientovat se v nabídce bank nebo jiných finančních společností. Znát pojmy jako úspory, dluhy, půjčky, hypotéky… Kdo nás to ovšem naučí – rodina, škola nebo sám život? A kdy je ta správná doba? Odborníci se shodují, že začít by se mělo co nejdříve a školy by měly výuku o penězích začlenit do svých osnov. Zaimo přináší informace o tom, jak si nyní ve finančních otázkách vedou mladí Češi.  

Finanční gramotnost na českých školách

Už více než rok probíhá na českých základních školách povinná výuka finanční gramotnosti. Znalosti žáků před výukou finanční gramotnosti jsou na nízké úrovni, jak vyplývá například z výzkumu MindBridge Consulting ze srpna roku 2014. Podle 45 % dotázaných učitelů základních a středních škol mají žáci před první hodinou pouze základní znalosti o trhu, platebních kartách, bankomatech a finančních institucích, 29 % se domnívá, že jsou dokonce nulové. Alespoň podle tohoto výzkumu má výuka o osobních financích a hospodaření smysl a opodstatnění. Jak jsou na tom čeští žáci ve srovnání s ostatními?

Testování OECD

Porovnat znalosti mladých Čechů a jejich vrstevníků z jiných koutů světa má dlouhodobě za úkol Program pro mezinárodní hodnocení studentů PISA, který zaštiťuje OECD. Zatím poslední výsledky šetření PISA 2012 byly zveřejněny  v červenci 2014. Testováním celkem prošlo 29 000 studentů z 18 zemí celého světa. Zapojilo se 1 200 žáků okolo patnácti let z téměř 300 českých škol. V tomto věku mládež začíná chodit na brigády, hospodařit s vlastním rozpočtem, otevírá si první bankovní účty, stává se čím dál tím víc samostatnější, a proto jsou pro ni finanční znalosti a dovednosti tak důležité.

V testech vyla sledována schopnost jedince řídit a plánovat své vlastní finance, informovanost o bankovních produktech a znalost celkového finančního a ekonomického prostředí, ve kterém žijí. Sledovaly se také dovednosti, motivace a jistota s jakou dokáží mladí své znalosti aplikovat v praxi. Písemný test se skládal z otázek k finanční gramotnosti, z matematiky a schopnosti porozumět textu a trval 120 minut. V testu zazněly i otázky tákající se zázemí studentů, rodinné situace a frekvence školní docházky. To mělo pomoci rozpoznat faktory, které gramotnost ovlivňují.

Žáci byli na základě svých výsledků rozděleni do 5 kategorií podle stupně svých znalostí a dovedností. Ti nejslabší znali pouze základní termíny, naopak nejlepší jedinci rozuměli  i složitým finančním otázkám, uměli se orientovat v bankovních poplatcích, účetních položkách, vlivu daní na osobní finance apod.

Češi versus zbytek světa

Úplnými premianty průzkumu byli studenti ze Šanghaje, na druhém konci pomyslného žebříčku se umístili mladí Kolumbijci. Češi obsadili celkově 7. místo, což je staví lehce nad průměr. Až za českými žáky se umístili například mladí Francouzi, Španělé, Američani, Rusové nebo Slováci. Poláci na tom byli zhruba podobně, lépe si vedli Belgičani, Australani a Estonci. To, jak je která země bohatá, výsledky příliš neovlivnilo, hrubý domácí produkt měl vliv zhruba jen z jedné šestiny. Jako příklad mohou sloužit studenti ze Spojených států, kde bylo HDP ze sledovaných zemí nejvyšší, avšak jejich výsledky byly slabší než u Estonců, Poláků nebo Litevců, kteří zdaleka takového HDP nedosahují.

Dívky i chlapci si vedli poměrně srovnatelně. Jedinci z menších měst a vesnic prokázali o něco menší znalosti a dovednosti než ti z větších měst nad 100 000 obyvatel. Vliv měly některé povahové vlastnosti, např. schopnost překonávat překážky, lehce se nevzdávat, uvažovat v souvislostech a komplexně řešit problémy. Za povšimnutí stojí i fakt, že ti, co už vlastnili účet v bance, dosahovali vyššího skóre.

Souhrnnou studii PISA můžete najít zde.